Alpaka, angora, mohér, merino a jiná vlněná vlákna

Jak už víme, vlnu můžeme získat i z jiných zvířat, než je ovečka, Kromě ovčí známe vlnu angorskou, mohér, alpaku, merino, kašmírovou, velbloudí, z lamy vikuně, jaka a také pižmoně, což je zvíře žijící v oblasti mezi Kanadou a Aljaškou, a právě pro chladnější podnebí je jeho srst hustá a hřejivá, což velmi dobře vědí Eskymáci, kteří z jeho vlny tvoří oděvy s typickými eskymáckými vzory. O kašmírové vlně jsem se již zmínila zde, doporučuji předem uvařit dobrou kávu, rychlovka to nebude, znáte mě. Péče o vlněný oděv je až na pár výjimek podobná.

Angorská vlna:

Jedná se o produkt ze srsti angorských králíků. Její velkou výhodou je hřejivost, hebkost a způsob jakým je vlákno stavěno, čímž jí dělá vzdušnou a tím pádem oblíbenou v těžších látkách pro jejich odlehčení a znásobení hřejivosti. Nevýhodu je její občasná kousavost. Ta může být až nesnesitelná v případě, že se jedná o nekvalitní produkt. Ale obecně se materiál nežmolkuje a chloupky se ukazují jen málo.

Mohér:

Mohér je materiál, který získáváme z angorských koz a který odjakživa patří stejně jako kašmír k luxusnějším vlněným materiálům. Jeho typickou vlastností je hebkost, jemnost a přirozená vlnitost, navíc neplstnatí a netrpí žmolkovatěním. Na omak je mohérové vlákno podobné lidskému vlasu, a přesto velmi odolné. Látku můžeme mačkat, tahat a být klidní, že tento test zvládne, i to je jeden z důvodu proč se mohér tak rad kombinuje s jinými materiály, které tuto schopnosti nemají nebo mají v omezené míře. Mohér je skvěle snášen lidmi s citlivou až přecitlivělou pokožkou a kvalitně provedený nekouše, navíc je termoizolační, a proto hojně využíván k výrobě zimních kabátu, kostýmku obleku, doplňků a samozřejmě svetrů.

Alpaka

Alpaka je druh lamy, která se chová především pro svou rok, co rok na popularitě stoupající vlnu. Vlna ze srsti lamy je totiž velice kvalitní, jemná a podobá prachovému peří. Je hřejivá i hypoalergenní a asi 3x silnější než ta ovčí. Na vlnu chováme dva druhy alpak (Suri - méně kvalitní kratší vlákno ideální do příměsí Huacaya - podobná ovčímu vláknu) s různou barvou srsti, bílá, černá, světle hnědá, béžové nebo šedá, a to díky šlechtění plemene. Alpaka jako tkanina je levnější než vikuně a oblíbená v kabátech, zimních pláštích nebo pánských oblecích. Nesmíme opomenout také svetry, šály nebo ponožky, které si šikovná pletařka zvládne díky skvělé nabídce přízí uplést doma.

Vikuňa

Jedná se o materiál ze srsti plemene lamy vikuňa. Vlastnostmi je srovnatelná s alpakou, ale cenou nikoli. U vikuně totiž platí chyť mě, když to dokážeš, žije dosud ve volné přírodě a nedaří se jí zcela domestikovat, proto se nejprve odchytí, ostříhá a znova vypustí. Někde jsem dokonce četla že se celý tento proces opakuje v rozmezí 3let, což jí dělá natolik exkluzivní čímž si vysluhuje místo v luxusních kabátech, oblecích a svetrech, kdy se částka smí vyšplhat až na několik set desítek tisíc.

Merino:

Kdo by neznal merinové termo prádlo a takové ponožky, to je panečku síla. Merino je hebounká ovčí vlna, získávána ze stejnojmenného australského plemene. Vlna je prodyšná, termoizolační, pojímá vlhkost a tím pak favoritem ve výrobě sportovních oděvů a spodního prádla. Její vlákno je tenčí než lidský vlas, obsahuje ochranu proti UV záření, neškrábe, nekouše, je prodyšné a nezadržuje pachy, v merino oblečení můžete cestovat, sportovat nebo chodit do práce mnohem delší dobu. Vlákna jsou pokrytá vrstvou mikromazu, která zabraňuje množení bakterii a zabraňuje snadnému vstřebávání nečistot a navíc tuto schopnost neztrácí i přes praní na šetrný program.

Velbludí srst:

Velbloudí odstín Camel na zimních kabátech neznamená že se jedná o produkt z velbloudí srsti. Vlastnostmi je stejná jako vlna z vikuně nebo alpaky ale cenou mnohem dostupnější. Je hřejivá a její výrobu datujeme až do období před n. l.. V obchodech jí najdeme ve svetrech nebo zimních pláštích, v domácím textilu jsou její hrubší vlákna přidávají do designových a luxusnějších koberců.

Jak

Jak je na půl domestikované zvíře chované a vyskytující se v podhorských oblastech Himalájí, Ruska, Mongolska nebo střední Asie. Vlastnostmi je jačí vlna o něco lepší, než je vlna kašmírová, bavíme-li se o kvalitním materiálu, kdežto cenou je mnohem dostupnější. Vlna se získává jednou za rok česáním srsti, dá se zpracovat ručně na přízi nebo mykat a česat podobně jako je tomu u vlny ovčí za částečné pomoci strojů. Taková pletenina pak může být až dvojnásobně hřejivá než kašmír. Nejčastěji jí najdete v ochodech jak příměs k jiným vlněným materiálům, což ve správném poměru není vůbec zlé.

Například takový svetr s příměsí jaka mají momentálně v HM (Vlna 72 %, Jačí srst 22 %, Polyamid 5%, Elastan 1% - necelé 3000kč). Na pohled i omak se nejednalo o vůbec špatný kousek na běžné zimní nošení i když vlna uvnitř nebude ta nejlepší, jačí srst tento poměr vyrovnává, navíc použití syntetiky je minimální. Oproti tomu klasický svetr ze 100 % jaka s tloušťkou vlákna 2ply (čím více ply tím kvalitnější vlákno) vyjde za cenu 5432kč, což je ve stejném poměru u nerecyklovaného kašmíru dvojnásobek.

Pro zajímavost přidávám odkaz na e-shop, který se specializuje na prodej vlněných výrobků té nejvyšší kvality a kde najdete výrobky z většiny vlněných vláken o kterých jsem zde psala. Pod každým produktem je správně uvedena tloušťka použitého vláka ply, (2ply, 4ply), což jen potvrzuje fakt, že obchodník, který má tu možnost, se kvalitním materiálem vždycky pochlubí, v podobných internetových obchodech  se tedy nebojte nakupovat. Cena Vám pak dává návod a prohlubuje povědomí o tom, jak nenaletět a od čeho se odvíjet, když chceme investovat do něčeho takto speciálního.   

MC.