Bavlna - Cotton

Bavlna je bezesporu nejdůležitějším přírodním vláknem. Představa jejího nedostatku, by mohla mít velký vliv na textilní průmysl ale především průmysl ekonomicky. Bavlna se produkuje cca v 90 zemích světa. Největšími vývozci jsou Čína, Indie, Pákistán, Spojené státy a Brazílie, ale plantáže nalezneme také v Egyptě, Řecku, či Bulharsku. Kvalitu rostliny poté určuje podnebí a ekonomické podmínky Země, ale je nutno podotknout, že je mnohem náročnější na údržbu než se zdá, k jejímu pěstování je využito mnoho pesticidů, nejen pro zvyšující se poptávku ale také protože je málo odolná vůči škůdcům a chorobám.

Z bavlny je dnes vyráběno prakticky cokoli, od vrchní svršku po košile, šaty, sukně, kalhoty, povlečení, ručníky, cokoli si vybavíme. Ať je bavlna jako hlavní aktér nebo jako příměs jiného materiálu - elasten, polyester, je pro její oblíbenost a snesitelnost (vhodná pro alergiky, miminka) nejvyhledávanější rostlinkou na světě.

Rozhodně není bavlna jako bavlna. Základem všeho je její vlákno - odborně stapl. Kvalita těchto staplu je jednoduchá ve své matematice, čím kratší, tím se látka více třepí a její pevnost, odolnost se snižuje. Dlouhá bavlněná vlákna tedy znamenají kvalitnější bavlněný oděv - déletrvající bavlněný oděv. Vlákna ale nejsou moc elastická, proto jí nacházíme v kombinaci s jinou příměsí, bez ní je bavlna dost mačkavá a ráda se vytahá, takové košile do práce například se proto ještě před prodejem chemicky ošetří, aby péče o ní byla co nejsnadnější.

Paradoxem ovšem je že skutečně kvalitní bavlněné vlákno je ve mokré podobě pevnější než suché a zvládá jak praní, tak i ždímaní, ovšem vždy respektujeme uvedené informace na štítku spolu s doporučenou teplotou, ráda se totiž sráží. Takový denim je toho skvělým příkladem, jedná se totiž o bavlněnou tkaninu s přídavkem elastenu a na vině menších džín nutně nemusí být sladká tečka po obědě. Totéž platí u žehlení, sice má bavlna svůj vlastní žehlící program, ale opět se budu opakovat, není jedno jako druhé. Při správných stupních zvládne žehlení na sucho i parou ale slovo "správných" je zde klíčové. Dalším důvodem, proč být obezřetný je právě příměs, s kterou bavlna v šatech spolupracuje. Takový elasten je mnohem citlivější na změny teplot ba dokonce i prací prostředek, při větším procentu příměsi mu uzpůsobte i ten, elasten by špatným praním ztratil svou pružnost a z původně hezky střiženého svršku by to udělalo prověšený hadr. Některé bavlněné látky je možné také vyvařovat, ale vždy se řiďte pokyny výrobce #nastitkujepravda .

Ráda bych byla nápomocná v přesném odhadu, jak poznat např. tričko z kvalitního vlákna, ale s něčím takovým může mít problém i profesionál, i když bude tvrdit, že ne. Já tvrdím, že s šikovnou příměsí jde cokoli. Od čeho se můžeme při nákupu především opřít, je štítek a dobrá reputace obchodu. Buďte si stoprocentně jistí, že pokud výrobce použije drahou surovinu, pochlubí se. Oděv z Egyptské bavlny či SEA ISLAND bavlny bude na štítku zářit tučným písmem tak že i slepému neunikne. V neposlední řadě nezapomínejme na první dojem, šev, nitě, žmolky, protože jak já říkám, "když takto vypadá oděv v obchodě, jak bude vypadat doma" a je jedno, zda visí na věšáku první nebo poslední.

Dalšími přívlastky jsou recyklovaná nebo Bio bavlna. Ani jedno ani druhé ale nemusí znamenat kvalitnější vlákno, zároveň ze své zkušenosti vím, že i mizerné PR obchodu způsobí, že se stojan s těmito kusy v okamžiku vyprodán. Prodejce sází na neznalost zákazníka a prodává produkt jako něco výjimečného, pravdou ovšem je, že nic tak výjimečného to znamenat nemusí. Recyklací vlákna slábnou, a tudíž péče o ně bude podstatně složitější a náročnější, navíc stále nevíme, jak kvalitní vlákno procesem recyklace prošlo. Když ještě navážu na otázku, čím se vlastně u nákupu řídit, cena neuvádím záměrně, prodejce totiž obvykle sází na trend a ten se snaží zpeněžit. U recyklovaného oděvu tedy sledujte stav, štítek a počítejte s menší odolností a tomu uzpůsobte částku kterou za oděv chcete dát.

Bio bavlnou rozumíme rostlinku, která byla vypěstována ekologicky a bez pesticidů. Takových rostlinek se dnes vypěstuje něco okolo 0,01 % z celkové počtu a z toho nám vychází, že i oděv z takto vzácného tvora by rozhodně neměl stát málo. Dobrou zprávou ale je, že když už nám takto pěstována bavlna přežije, bude s pravděpodobností také opečovávána lidmi dobře placenými, a zpracovávána do oděvu správně a bez chemikálií, v tom nejlepším případě bude označena certifikátem GOTS Global Organic Textile Standard (bavlna byla pěstována a zpracována správně).

Dalšími certifikáty, na které můžeme narazit je OCS 100 (rostlina byla vypěstována ekologicky, ale nevíme, jak byla dále zpracována) nebo Oeko-Tex Standard 100 (neznáme původ a technické parametry zpracování ale potvrzuje že ve výrobku nejsou chemické látky).

Bavlna je skutečně skvělý materiál, a právě díky své nenahraditelnosti je poslední léta právem spojována s pojmy jako je znečišťování životního prostředí, lidské otroctví či vykořisťování samotných pěstitelů. Jeden oděv nás ať chceme či ne stojí více než jsme si schopni a ochotni představit. Nedostatek vody, zničená půda, zmařený život a neetické podmínky, jsou hlavní pilíře k tomu abychom si vážili věcí, které máme teď a tady, náležitě se o tyto věci starali a to se stejnou něhou a nadšením, když jsem si jí kupovali, kdo ví jak dlouho nám to příroda bude tolerovat.

Pozn. Pokud Vás zajímá téma ekologie a chcete se dozvědět více o pozadí temné strany textilního průmyslu doporučuji podcast Fashion Session, kde se dozvíte více nejen o pěstování, ale zároveň pochopíte pozadí celého příběhu nadspotřeby versus zdrojů.

MC.