Hedvábí

Hedvábí bylo dlouho opomíjeným materiálem, či výsadou speciálních akcí. Může za to jeho typická mačkavost a náročná péče, která běžného uživatele na první pohled odradí. I přesto všechno má hedvábí stále nezastupitelnou roli v oděvním světě, a to nejen pro svůj typický lesk, vzhled a příjemný omak. Z funkčního hlediska si hedvábí skvěle rozumí s barvami, má termoregulační vlastnost a nezadržuje pachy, tak jako umělá vlákna.

Hedvábí má na svědomí housenka Bource morušového, které je dnes plně domestikovaným tvorem, který by ve volné přírodě velmi těžce přežíval. Ojediněle se můžete setkat s pojmem divoké hedvábí, to, když narazíme na skupinku bourců z divoké přírody, ale to je spíše výjimečné a látka je velmi drahá a speciální, najdete jí pod názvy např. atlasové nebo tussahové hedvábí.

Housenka produkuje tzv. kokon, což je hedvábná hmota obsahujíc bílkovinu fibroin, ta se následně zpracovává na přízi, z které se utká či uplete výsledná látka. Podle délky a kvality vlákna získáváme konkrétnější druhy hedvábí. Čím delší vlákno tím pevnější látka. Nevěstami oblíbený dupion je jednou z těch odolnějších, kdy se smotávají dva kokony dohromady.

V evropské terminologii, není jasně odděleno, co je hedvábí a co není. Obecně se používá terminologie hedvábná látka nebo klasický SILK, pod kterou ale spadá vše jemné, lesklé, a to i vlákna syntetická jako jsou satén, nylon či polyester, které se ale s pravým hedvábí liší jak v péči, vzhledu, tak vlastnostmi. Proto pozor na označení SILK, vždy si zkontrolujte nejprve štítek, ať víte co kupujete.

To pravé PURE SILK je velmi mačkavé, speciální a náročné na péči. Dobře saje barvy, je odolné, nepřitahuje moly a nezadržuje pachy, tak jako jeho syntetický bratr polyester. Pokud si nejste jistí péči, perte jej vždy v ruce, a to v přípravcích na něj určených popřípadě použijte dětský šampon a mějte na paměti, že ve svém mokrém stavu je hedvábí slabším , proto jej po vypraní zavěste na ramínko, nechte pozvolna uschnout a NIKDY NEŽEHLETE. Opatrní buďte i při skladování, každý neuvážený záhyb se může stát osudným a už se ho nezbavíte. Totéž Vám pro jistotu doporučuji i v případě látky s příměsí nebo syntetického hedvábí. Less is more, always.

A to je ta temná stránka hedvábí a důvod proč se misí s příměsemi, které tyto vlastnosti mají za úkol oslabit, proto pokud stejně jako já hedvábí milujete, nebojte se jich, pokud je jich do 60%, je to v pořádku. Jak už jsem ale zmínila není silk jako silk., což výrobce v reklamě uvádět nemusí.

Existuje fůra velmi kvalitních napodobenin (umělou variantu najdete pod názvy art či artificial silk), což není špatné, některé jsou velmi zdařilé, sama mám dvě kimona z hedvábného polyesteru, které zbožňuji, zvlášť protože snesou prací cyklus na 3Ostupňů, voda na nich nedělá skvrny, jako tomu bývá občas u dyšesu či saténu a lesk i když lehce zmatněl ničemu neškodí. Bavíme-li se ale o ekonomickém hledisku, cena je úplně jinde. Nepřesně definovaná terminologie vytváří ornou půdu, na které si výrobce moc rád zahřeší především díky nevědomosti kupujícího a označí hedvábím něco co nemá z pravého hedvábí ani procento, i když si v ceně si natankuje plnou. Naštěstí naší tajnou zbraní je a bude štítek. Ten dokáže tuto lest odhalit včas a my si pak můžeme rozmyslet, zda chceme kupovat zajíce v pytli nebo ne. U látek s příměsí doporučuji nejprve vyzkoušet, jen tak poznáme, jak na ní naše tělo reaguje a zda se vyplatí kupovat. Pokud je příměsí z větší části polyester a my se po chvílí začneme potit, nekupujte nic co nemá lehkou podšívku na těch správných místech, hedvábné látky a to i ty míchané se velmi rády tzv. mapují potem a to bohužel trvale. Zpozornět bychom také měli při podezřele nízké ceně, či výprodejích, hedvábí je natolik exkluzivní látkou, že nepotřebuje přehnané výprodej, prodá se samo až přijde jeho čas.